Můj strom

31. října se naše děti účastnily projektu „Můj strom“. Tento projekt navazoval na projektové vyučování Stromy a keře, který předcházel a v kterém se děti učily poznávat stromy a keře. Jsme vesnická škola, a proto plně využíváme přírody kolem sebe.

     1. hodinu jsme věnovali opakování. V testu, přizpůsobenému jednotlivým třídám, jsme si zopakovali nabyté vědomosti. Testy jsou hodnoceny v rámci předmětu člověk a jeho svět.

     A hurá do přírody! Jistě, je chladno, ale maminka nás vybavila vhodným oblečením a my jsme přece vesnické děti! Čekají nás 3 stanoviště.

     1. stanoviště je u školy. Stromy k nám mluví. Na cedulích na stromě se dozvídáme spoustu zajímavých informací. Pod stromem leží testík na to, jestli jsme četli opravdu s porozuměním.

V každém testíku je nějaká pastička. Jenom se do ní nechytit. Kdo se chytil, nevadí, společně jsme si to zkontrolovali. Teď ještě vyfotit strom a tady u školy a na hřišti se ještě naučíme odhadovat, vypočítat výšku stromu. A utíkáme k lesu. Další stromy k nám „mluví“, testík… a tady se naučíme odhadovat stáří stromu. A zpátky do školy.

     Podle fotografií, které jsme si sami pořídili, kreslíme svůj strom, píšeme k němu, co musí teď na podzim strom udělat a proč. Také vysvětlujeme, proč je to „můj strom“. Přiložíme informace „z terénu“ a doma mi pomůžou , budou tak hodní, vytisknout fotografii „mého“ stromu. Budeme ho totiž sledovat ve všech ročních obdobích.

     Podle testíků si ještě zopakujeme, co jsme zjistili, v pracovních činnostech si vyrobíme ozdobnou složku na materiály a máme splněno.

     A prý projektové vyučování není pravé vyučování. Zapotili jsme se víc než v běžném vyučování. Je ale pravda, že se učí jen ten, kdo se chce učit. Ty, kterým se nechce, stejně paní učitelky zahálet nenechají. Ale stejně: kdo chce sám něco zjistit, znát, má vždycky z práce větší radost i větší užitek. 

                                                                                                                          Zdeňka Bejčková