Společně se učíme .......

V pondělí 19.1.2015 odpoledne bylo u nás ve škole živo. Žáků jsme měli dvakrát tolik. Jak je to možné? Pozvali jsme rodiče a společně s nimi jsme se učili, hráli si, zkrátka pracovali tak, jak to děláme každý den. Maminky a tatínky jsme pozvali proto, aby viděli jak jsme šikovní a kolik toho už dokážeme. Určitě se jim ve škole líbilo.

Jana Sehnalová

Vydáno: před 9 lety | Autor: Jana Sehnalová | Kategorie: Aktuality
Počet přečtení: 12799×

Společné hodiny  se zúčastnilo 27 rodičů, všichni vyplnili písemné hodnocení akce.

Z tohoto hodnocení vyplynulo:

-          Na otázku, zda byla akce pro rodiče přínosná, odpovědělo 22 rodičů ano, 5 rodičů ne.

-          Na otázku, zda by si rodiče přáli akci zopakovat, a v kterém předmětu, odpovědělo 7 rodičů ne, 3 rodiče ano v ČAJS, 8 rodičů ano v ČJ, 11 rodičů ano v MA, 1 rodič ano v TV a 1 rodič ano  v PŘÍ.

-          Rodiče nejvíc zaujalo výborné vedení učitelem, že mohli sledovat pokrok svého dítěte, srovnat ho s ostatními, že mohli sledovat schopnost dětí spolupracovat. Zaujala je matematika v 1. třídě, příjemná atmosféra ve třídě, formy učení, aktivity – formou hry, interakt. tabule, činnostní učení.

-          Rodiče překvapilo, kolik rodičů se akce zúčastnilo, že se dají učit 2 třídy najednou. Překvapila je nápaditost, kolik se toho dá stihnout v 45 minutách, přístup učitele, zpěv a hra v hodině, pomůcky.

-          1 rodič měl jinou představu o vyučování, nekonkretizoval, v jakém smyslu.

 

 

19. ledna jsme dopřáli rodičům strávit běžnou hodinu ČJ a AJ, účastnit se některých aktivit, zkusit si, zda je jednoduché udržet pozornost, být kreativní, pracovitý celých 45 minut. Tím vším se učit zpracovávat informace, vhodně je využívat, prosadit se v kolektivu, a opět  během 45 minut. Šlo nám to, jak velkým, tak malým. Doba, kdy žák seděl a učitel mu něco deklamoval, už dávno minula. V hodině jsme ukázali, že jsme  partneři, kteří na sebe reagují, společnými silami jdou k cíli. Cesty k cíli nemusí být stejné u všech žáků, důležité je, že je nacházíme. Byla to hra, ve které jsme hráli tolik rolí, že se nám mohlo stát, že naše pozornost utekla, že někdo byl lepší než my a my to hůře neseme, že jsme se zrovna dnes špatně vyspali, nebo jsme byli úžasní, ale kromě nás tady byli i ostatní, kteří to museli  slyšet ještě jednou a nechtěli slyšet, že JÁ to už dávno umím. To všechno, jsme měli možnost si společně prožít.

 

Zkusili jsme si roli žáka v naší škole. 96% rodičů se u nás cítilo dobře. Přínosné to bylo pro 85% rodičů. Zopakovat akci by si přálo 78% rodičů. Z hodnocení vyplynulo, že rodiče by si  přáli prožít hodinu ČJ (30%) a Ma ( 41%).

     Celkově tedy akce splnila očekávání. Rodičům poskytla možnost nahlédnout do vyučování, poznat  způsob výuky, vyzkoušet si ho na vlastní kůži. Vyučujícím ukázala, že rodiče umí ocenit dobrou práci a mají zájem spolupracovat a spoluprožívat se svými dětmi.

                                                  

 

Zdeňka Bejčková, 20. 1. 2015