Spor o oslavy založení aneb „Jak to tedy všechno bylo?“

Vydáno: před 4 lety | Autor: Pavel Ševčík | Kategorie: Vysočany
Komentáře: 3× | Počet přečtení: 9247×

V červnu letošního roku (tedy roku 2014) proběhly oslavy 290. výročí založení Molenburku, které vyvolaly oprávněné polemiky v řadách občanů celých Vysočan. Od úst k uším putovalo několik otázek týkajících se mezních dat jednotlivých místních částí. Když Molenburk vznikl v roce 1727, kdy vzniklo Housko? Je Housko starší, nebo mladší ze sourozenců? A proč jsme slavili jen vznik Molenburku a ne celých Vysočan? Pilní čtenáři obecních stránek, Zpravodaje a různých jiných internetových či tištěných zdrojů si na některé otázky zvládli uspokojivě odpovědět sami, v některých problémech však mohou mít (stejně jako řada dalších) stále tak trochu „guláš“. V následujícím článku se proto pokusím všechny zmatky a pochyby co nejpřesvědčivěji objasnit na jednom místě.

Kauza první: Princeps inter pares - První mezi rovnými

Tato problematika je určována dvěma vzájemně úzce provázanými otázkami: „Kdy přesně bylo založeno Housko?“ a „Která z místních částí Vysočan je starší?“ O nejstarších dějinách našeho katastru bylo popsáno mnoho řádků (odkazy na některé z nich najdou zájemci níže), takže zde si vystačíme jen se stručným přehledem.

Ve středověku stála nedaleko dnešní Panské skály malá obec s kostelíkem, vystupující v pramenech pod různými jmény. Vůbec nejstarší bezpečně identifikované se datuje do roku 1371, kde je víska uvedena ve výčtu osad holštejnského panství.[1] Důsledkem plenění husitských vojsk Prokopa Holého Husí zaniklo a dlouho na ně upomínaly jen pozůstatky rozbořeného kamenného kostelíka. Kořeny dnešního Houska by samozřejmě šlo vztáhnout k této středověké osadě, avšak byl by to podobný anachronismus (časový paradox) jako spojování počátků novodobé České republiky se založením Velké Moravy. Mimo to první zmínka o „starém Housku“ ani není totožná s datem jeho založení, které zůstalo zahaleno hluboko v prachu dějin. Počátek novodobého Houska musíme hledat jinde, v období znovuosidlování Drahanské vrchoviny, které proběhlo začátkem 18. století.

Nejkonkrétnější časový údaj, který se mi podařilo dohledat, obsahuje článek Františka Pořízky zveřejněný na obecním webu někdy před devíti lety. Je zde uvedeno, že hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu dal založit přibližně 1 kilometr od bývalého Husí/Huska sklárnu, kolem níž vzniklo v roce 1760 zbudováním několika domů Housko. Nevím, odkud přesně tato informace pochází, ale jak jsem napsal, je nejkonkrétnější. František Tenora v obecní kronice Molenburka s žádným přesným datem založení Houska nepřišel, první houskovský kronikář Rudolf Sychra rovněž mlčí (což mu nelze mít za zlé, neboť v úvodních historických pasážích kroniky čerpal především z Tenorovy práce).

O roce založení Molenburku (kdysi Mollenburgu) nás informuje zmiňovaná kronika, která s jistotou uvádí letopočet 1724. Pokud bychom náhodou chtěli jeho informaci zpochybnit, je tu ještě obecní pečeť, nesoucí letopočet svého vyhotovení - 1726. Tento rok lze tudíž počítat za jakýsi „terminus ante quem“, tedy bod, v němž musel Mollenburg nejpozději fungovat jako oficiálně uznaný správní celek.

 Závěr našeho pátrání tedy lze zformulovat takto: Na počátku osídlení dnešních Vysočan stála středověká víska Husí, která byla zničena v bouřlivém 15. století. Po pár stoletích byl nedaleko ní založen Mollenburg (1724), ovšem památku na někdejší středověkou osadu v sobě alespoň svým jménem nese o něco později (nespíš kolem roku 1760) vzniknuvší Housko.

Kauza druhá:  Jedno nebo dvě jubilea?

Mnoha lidem v době oslav vrtalo hlavou, proč v roce zakončeném čtyřkou mají slavit jen výročí založení jedné místní části místo toho, aby si připomněli kulaté půlstoletí od spojení dvou samostatných, ale přesto odedávna si blízkých vesnic do jedné. Má snad být Molenburk něco víc? Musím sebekriticky přiznat, že rozpor v tomto druhém bodu padá tak trochu také na moji hlavu. Když jsem byl požádán o nějaký úvodní text k historii obce, uvedl jsem jako rok sjednocení Houska a Molenburku rok 1964. Podkladem mi k tomu byl především Místopisný slovník obcí okresu Blansko od Jana Skutila[2], který jsem považoval za bernou minci, zvlášť když mi toto datum potvrzovaly různé (zřejmě ze Skutila čerpající) informační medailonky naší obce různě po internetu - články na obecním webu nevyjímaje. Tento údaj jsem také zopakoval v zimě roku 2012 ve Střípcích z obecní kroniky Zpravodaje obce Vysočany. Ke kritičtější revizi tohoto data mne přiměla až práce na knížce Na počátku bylo slovo.[3] Tehdy jsem oslovil Ministerstvo vnitra ČR, zda by mi mohli napsat přesné datum vzniku Vysočan. Učinil jsem tak proto, že na Obecním úřadě z inkriminované doby nejsou žádné dokumenty - snad proto, že musely být uloženy někam do archivu. Ani obecní kroniky mi v tomto snažení nebyly nápomocné, protože z období mezi lety 1950-1971 chybí vinou absence kronikáře zápis v kronice Molenburku, z níž se později stala kronika celých Vysočan, a protože poslední zápis v kronice Houska pochází z roku 1958. Když jsem hledal pomocnou berličku v kronice farní, také jsem nepochodil. Názvu Vysočany tam bylo poprvé použito až v roce 1968 v souvislosti s nastěhováním P. Emila Zouhara. MV ČR mne nenechalo dlouho čekat. Jeho zaměstnanec, Mgr. Bohdan Urban, odpověděl obratem a za rok vzniku Vysočan udal dle dostupných úředních dokumentů rok 1961 (viz soubor v příloze). Později jsem zjistil, že tentýž rok je uveden i v Historickém lexikonu obcí České republiky.[4] Pro toto datum mluví nepřímo také absence zápisů v pamětních knihách z vítání občánků mezi léty 1960-1963, kterou by mohlo jít připsat zmatkům při změnách v administrativě spojených se sloučením obou obcí.

Není tedy pravda, že by údajné zájmy Molenburku zastínily jubileum Vysočan. Pouze se nevědělo o tom, že toto jubileum nám proklouzlo mezi prsty, a bylo by nesmyslné je slavit ve špatném roce, byť byly oslavy původně plánovány jako společné. Vždyť už se snad nenajde nikdo, kdo by chtěl z jakéhokoli důvodu zkreslovat historickou realitu. Nemusíme mít strach, ty příští kulatiny určitě nikdo mlčením nepřejde.

 

Mgr. Pavel Ševčík
kronikář

 

A ještě slíbený seznam článků o historii místních částí Vysočan:

Housko
http://www.vysocany.com/clanek/18
http://www.vysocany.com/clanek/1237

Molenburk
http://www.vysocany.com/clanek/17
http://www.vysocany.com/clanek/240
http://www.vysocany.com/clanek/249



[1] Moravské zemské desky, kniha V, zápis 368: Dominus Bokko de Holnstain Schonce sue vxori super villis sitis sub Castro Holnstain videlicet villa Ostrow media, Milenowicze, Hosprziedowicze, Dyedowicze, Rorbach, Budkowany, Bystrzicz, Zenotycz, Podom, Cholerzow, Lypowka, Hussy, Septuaginta quinque sexagenas Census in Quingentis sexagenis grossorum racione veri dotalicij deputauit, Et si quid Census in eisdem villis deperiet (sic) hoc in alijs omnibus bonis ad Holnstain pertinentibus debet adimpleri, Et si dominus Wokko predictus premoreretur, ex tunc quandocumque eidem domine Quingente sexagene darentur, quod tunc bona predicta et ville libera debent esse a domina supradicta. / Pan Vok [II.] z Holštejna připsal své manželce Schonce na vesnicích náležejících pod hrad Holštejn (tj. polovina Ostrova, Vilémovice, Kotvrdovice, Jedovnice, Rorbach, Budkovany, Bystřec, Senetářov, Podomí, Kulířov, Lipovec, Housko) jako náležité věno rentu 75 kop do celkové výše 500 kop grošů. Přijde-li renta v těchto vesnicích na zmar, má být doplněna na jiných majetcích k Holštejnu příslušejících. Jestliže dříve řečený pan Vok předčasně zemře, tu jí má být vyplaceno naráz 500 kop [grošů], neboť tehdy mají být řečené statky a vsi od dříve zmíněné paní osvobozeny.

 

[2] Skutil, Jan: Místopisný slovník obcí okresu Blansko, Blansko 1966, s. 174.

[3] Na počátku bylo slovo. Výročí 140 let od založení kostela sv. Cyrila a Metoděje ve Vysočanech. Vysočany 2013.

[4] Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005. II. díl. Praha 2006, s. 588.

Připojené soubory

Komentáře (3)

  • Odkaz na komentář

    Leoš Zouhar, před 4 lety

    Škoda, že se něco z historie Houska a Molenburka nepřeneslo alespoň částečně do obecního znaku. Nějaká husička nebo něco z té historické pečeti Mollenburka by ten znak obohatilo...

  • Odkaz na komentář

    Pavel Ševčík, před 4 lety

    To není tak úplně pravda :) Například z obou pečetí přešel do znaku symbol lípy (k podrobnějšímu vysvětlení viz článek http://www.vysocany.com/clanek/72?year=2014&month=6 o obecním znaku).

  • Odkaz na komentář

    Leoš Zouhar, před 4 lety

    Aha! Tak beru zpět, ale ta husička by se mi tam prostě líbila :-D V Pardubicích mají koňa, tak jsme tam mohli mít aspoň malou husičku....

Zapojte se do diskuze k článku:




Kalendář akcí v obci

Předchozí Únor 2019 Následující
Po Út St Čt So Ne
123
45678910
11121314151617
18192021222324
2526272829

Zobrazit vše

Dnes je Pátek 15. 02. 2019, svátek má Jiřina, počasí skorojasno 10 °C